Kterak jsme zakempili ve školních lavicích l CopyCamp 2015

Veronika Jozifová   30. 9. 2015


Zažila jsem dejà vu! Stalo se to v pátek 25. září, kdy jsem se po více jak čtyřech letech uvelebila ve vysokoškolské učebně, abych se od ostřílených odborníků doslechla novinky ze světa copywritingu. Bylo to vskutku magické, dokonce i některé přednášky jako bych už v minulosti slyšela. Pátý ročník konference CopyCamp, organizovaného agenturou H1, tentokrát kořeněné heslem Zpátky do školy!, svou ambici beze zbytku naplnil.

Brilantním krokem bylo v aule, kde akce probíhala, vypnout internet. Díky tomu mohli všichni účastníci nerušeně udržovat pozornost a vymýšlet zvídavé dotazy. Já vzdala hold svým školním létům tím, že jsem si po celý čas poctivě psala zápisky a z přednášejících ani na minutu nespustila oči. Nakonec se mi podařilo popsat pět krásných stránek, což je mimochodem mnohem víc než za celý semestr v předmětu Transkulturní přenos.

Zapadlá typologie

Díky CopyCampu jsem se navíc rozpomněla na dlouho zapadlou typologii vyučujících. Jasným bavičem je Josef Šlerka. Ačkoli zde prezentoval téměř stejný příspěvek jako na brněnském BarCampu před dvěma lety, publikum se bavilo. Já během jeho přednášky zavedla do svých poznámek termín „odnesitelnost informací“ a kolonku nechala prázdnou.

Výborně pobavil a vtáhl do děje i Adam Reinberger se svým představením fenoménu vlogera. Musím přiznat, že na rozdíl od ostatních přednášek tu pro mě bylo novinkou skoro vše. Chvílemi jsem se navíc nestačila divit, čím vším je možné se živit.

Brandování - CopyCamp 2015

Pak tu máme informátory, kteří vás sice svým projevem neuhranou, ale zato si z jejich výkladu vždy odnesete řadu zajímavých a často i konkrétně využitelných informací. Například úvodní povídání Jakuba Drahokoupila o důležitosti a možnostech měření vlivu publikovaného obsahu na byznys do této kategorie jednoznačně patří.

Obdobně sem skvěle zapadl i příspěvek Pavla Rosenlachera, který představil obor neuromarketingu a jeho využití v reklamním průmyslu. Musím se přiznat, že mě vhodil zpátky do školní lavice snad úplně nejvíc. Dokonce mám pocit, že u nás na fakultě před pěti lety a se stejnou přednáškou skutečně byl.

Ukaž to své mámě

Titul uspávače hadů vyhrál Martin Šauer. Ten se nám snažil předat svou zkušenost z „transkreace“ americké energetické společnosti na český trh. Na druhou stranu mluvil jako jeden z mála konkrétně o copywritingu. V závěru nám připomněl, že místo spousty odborných strategií a pisálkovských technik je fajn dát text k přečtení třeba vlastní mámě a sledovat, jak reaguje.

Za inspirátory lze jednoznačně považovat Míšu Mužíkovou a Romana Hřebeckého. Oba tyto řečníky spojuje jistá dávka očividného entuziasmu a nařčení ze self-promo. Jestli to náhodou nebude tím, že když člověk dělá, co ho baví, dělá to pořádně a má radost z dobrých výsledků, pak dokáže o své práci mluvit se zaujetím a strhnout tím přirozeně i ostatní. Pokud bych někdy držela v ruce copy zakázku, s níž bych si nevěděla rady, určitě bych ji nabídla právě jednomu z nich.

Sex jako konverze - CopyCamp 2015

Poslední skupinou jsou moji nejoblíbenější manipulátoři. Vím, zní to trochu krutě, ale jde o typ řečníků, kteří díky struktuře, metaforám a práci s pointou nutí posluchače k zapojení vlastních intelektuálních procesů. Vcelku od podlahy to vzal Karel Novotný. Hezky jsme si zahráli na „brandovanou“ a zároveň nás usadil hluboko do školních lavic ultimátním akronymem:

B – Behave
R – Razor
A – Audience
N – No name
D – Delivery

Každý zkušený markeťák samozřejmě ví, co to znamená.

Sex jako konverze

Samotný závěr patřil Martinu Světlíkovi ze Symbia. Ten se pozadí pubertálních vzletů a pádů protagonistů seriálu Beverly Hills 90210 pokusil naroubovat na Avinashovo SEE, THINK, DO, CARE. A nutno říci, že úspěšně. Každý v sále totiž pochopil, že nabídka sexu (rozumějte přímá konverze) není statisticky ideální pro první oslovení potenciální partnerky. Pokud by se však genderové role prohodily, mohlo by dojít k pořádnému zkreslení dat.

Občerstvení - CopyCamp 2015

Celkově bylo super zahrát si na šprtku sedící v první lavici s kupou napsaných poznámek. Dokonce i písně z Pomády, linoucí se z přednáškové účebny o pauzách, byly fajn. Pouze oběd byl na studentský mód příliš luxusní. Pro příště bych organizátorům navrhla do baget zakomponovat místo krůtí šunky tematický kempingový salám.

P.S.: Pokud byste někdo měl zájem o mých pět stran nesouvislých a často zavádějících poznámek, na požádání je ráda zašlu. 🙂