Jaké bylo Library Marketing Tuesday?

První zářijové úterý  nám zcela vyplnila konference s názvem Library Marketing Tuesday, kterou na půdě Filosofické fakulty Masarykovy univerzity uspořádala Partnerská síť infomačních profesionálu PARTSIP (@partsip). Cílem konference byla výměna zkušeností a znalostí internetových profesionálů se všemi zájemci z knihovnické branže. Devítka pozvaných hostů z komerční sféry přednášela na témata spojená s internetovým marketingem, sociálními sítěmi či návrhem obsahu internetových stránek, tak aby právě knihovny mohly tyto své procesy zlepšit.
Náhled plakátu Library Marketing Tuesday

Hned v úvodu si můžeme zcela otevřeně říci, že se tato akce PARTSIPu vydařila. Jako hodnotící kritérium úspěchu mohou posloužit zajímavá čísla. Konferenci navštívilo přes 100 lidí nejen z knihovnické branže, přičemž druhá stovka lidí sledovala konferenci online. Oficiální twitterovský hashtag konference #lmt byl ke konci dne dle serveru klaboseni.cz nejvíce používaný hashtag za posledních 24 hodin. Na Twitteru bylo fakt živo!

Kdo přijal pozvání a o čem se přednášelo?

Dopolední blok I

První dopolední blok zahájil Jan Boček (@honzabocek) s tématem „Vizualizace - nenápadný původ dat“. Honza se snažil inspirovat knihovny kreativními příklady vizualizace dat (jako např: Guardian.co.uk či word cloud pro knihu na wordle.net). Při představování vizualizace dat „The Penis Size Worldwide“ byla poznámka, že ne všechna data jsou tvrdá, celkem trefná. Honza ve své přednášce také zmínil, že knihovníci mají velmi zajímavá data a v ovládání nástrojů pro jejich vizualizaci na tom určitě nejsou hůře nežli novináři.

Ondra Szlauer (@ondraszlauer) v přednášce nazvané „Tiskový design aneb sám sobě grafikem“ nabídl informace o vhodném výběru fotografií pro internetové stránky knihoven a pro jejich tiskové materiály. Líbila se mi ukázka procesu tvorby loga a základní firemní identity na příkladu fiktivní knihovny. Myslím si, že knihovny potřebují reálné příklady využití moderních prostředků v praxi.

Posledním přednášejícím v prvním dopoledním bloku byla Marie Gráfová (@sibiranka), která přidala rady jak psát pro sociální sítě. Na 39 slajdech se věnovala identifikaci a pochopení cílové skupiny a praktickým tipům pro publikaci na Facebooku a Twitteru. Nejen knihovny by se tak měly vyhnout typickým chybám jako jsou mlžení, arogance, pomalé či dokonce žádné reakce na sociálních sítích.

Dopolední blok II

Miro Šifra (@mirosifra) s přednáškou „Kam až mohou utéct příběhy z knih“ předvedl své vypravěčské kvality a publikum rozhodně upoutal. Ukázal na příkladech zejména ze světové scény, jak je potřeba, aby se v současné době jednotlivá média doplňovala, namísto aby si konkurovala. Nosnou myšlenkou pak bylo postavení příběhu, ne konkrétního média, jako potřeby člověka. A zodpovězena byla i od knihovníků očekáváná otázka, zda mohou další média (např. filmy) nahradit klasickou knihu a zda se tak nevytratí představivost lidí.

Jan Řezáč (@janrezac) mluvil na téma Content Strategy. Subjektivně bych řekl, že tato přednáška byla pojatá možná až příliš odborně. Spoustu odborných termínů včetně „wireframů“ možná slyšeli lidé z knihovnické branže poprvé a stejně tak úplně nevnímali věcné nedostatky knihovnického systému Aleph z pohledu User Experience. I tak však snad Jan Řezáč předal určité poselství knihovnám, které se chystají na přípravu nového webu či úpravu současné informační architektury a snad si vzpomenou, že obsah je král.

Odpolední blok I

Po obědě už všichni čekali na vystoupení Davida Grudla(@DavidGrudl) s téměř provokativním názvem přednášky „Proč nechodím do knihovny“. Kdo předtím neviděl Davida přednášet, zřejmě moc nevěděl, co čekat. David se kromě toho, že několikrát hlasitě rozesmál celý sál, věnoval seriózním tématům jako například jednoduchosti knihovních systémů. Zajímavé bylo srovnání procesu získání knihy v obchodu s knihami a v knihovně, kdy knihkupectví jasně vede v jednoduchosti a rychlosti. Kromě toho došlo také na moderní téma elektronických knih. Většina z celého sálu se přiklonila k názoru, že elektronické knihy mohou knihovnám spíše pomoci, nežli nějak uškodit.

Nejen knihovny mohou v dnešní době řešit problém, jak oslovit cílovou skupinu 13-19. Na tuto otázku se pokusil odpovědět Marek Prchal (@prchal). Marek se snažil zdůraznit, že pro vytvoření úspěšného modelu komunikace je nutné strávit dostatečný čas s produktem, ale i s jeho cílovou skupinou. Na praktických příkladech se pak snažil seznámit všechny přítomné v sále s hlavními charakteristikami dané cílové skupiny. I když autor ukázal velké zkušenosti v dané oblasti, pro lidi z knihovnické branže zřejmě mnoho poučení nevzešlo. Podobně se k této přednášce vyjadřovali i uživatelé sociálních sítí.

Odpolední blok II

Dostáváme se k posledním dvěma přednáškám Library Marketing Tuesday. Marek Bačo (@Marek_Baco) se pokusil seznámit přítomné se základy virálního marketingu v přednášce nazvané „Virální marketing a jiné digitální buzzmeky“. Marek ukázal obecné příklady virálních failů (např. Ford sport Ka - Cat) a povedených kampaní (Loupač Pepa či T-Mobile Welcome Back), ale nakonec potěšil přítomné účastníky i povedenými virálními kampaněmi z knihovnické branže. Zajímavou inspirací pro české knihovny tak může být kampaň „Study like a scholar“ , která je zakončená slibným sloganem: „Everything is possible, when you are in the library“. Druhou tématicky spojenou kampaní kterou Marek představil, se jmenuje „Blonde girl in a library“, a i když nepropaguje přímo knihovnické služby, může posloužit jako inspirace.

Konferenci zakončila Eliška Hutníková (@eliskah) s marketingovými strategiemi pro sociální sítě. Eliška se snažila místy zmatené publikování statusů na sociálních sítích obohatit o určitou racionalitu a strategii. Sama vidí sociální média jako večírek, kdy rodiče odjeli na chatu. Ve své přednášce několikrát zmínila důležitost monitorování a pochopení cílové skupiny. Osobně mě udivilo, že řada zúčastněných, kteří se starají o Facebook profily, neví o možnosti sledování statistik jako nárůstu/úbytku fanoušků, jejich demografie apod. Ty naštěstí Eliška ve své přednášce zmínila a minimálně tato část byla pro přítomné velmi přínosná.

Ohlednutí za konferencí

Ne všechno, co je běžné v komerčním světě, bude možné zrealizovat v prostředí knihoven. I kdyby však PARTSIP ve spolupráci s přednášejícími tímto úterkem přispěl jen zanedbatelně ke zlepšení marketingového myšlení knihoven ve světě internetu, jedná se zcela jistě o úspěch. A kdo ví, třeba se nakonec dočkáme zlepšení User Experience současných knihovních rejstříků nebo nějaké pěkné virální kampaně. Pochybuje někdo nad konceptem konference? Navázání dialogu mezi komerční sférou a tou nekomerční, v tomto případě zastoupenou knihovnami, je podle mého názoru naprosto správné. Jedná se o určitý transfer zkušeností, nejlepších přístupů či alespoň představení aktuálních trendů, které mohou v konečném důsledku sloužit nám - návštěvníkům knihoven. Na druhou stranu jsou tu zřejmě subjekty, jako např. veřejné vysoké školy, které by tento dialog potřebovaly ještě více.

Související odkazy

Zajímá vás internetový marketing, sociální sítě, využití Facebooku či Google Analytics více do hloubky? Chcete tyto nástroje používat efektivně k propagaci vaší firmy? Právě pro vás nabízíme v Brně odborná školení, která si zakládají na praxi a reálných zkušenostech lektorů. Nabízíme vám naše zkušenosti a reálnou praxi již od 2 290 Kč a k tomu až 90 % slevy pro studenty. 

Líbil se vám článek? Díky za sdílení.
Exit mobile version